Výlet na Debrník (Plesnou - 1336 m/m)
 V sobotu 6.6.2020 výbor KĆT Sušice naplánoval pěší výlet divočinou s podporou linkového autobusu na hraniční vrchol Debrníku (Plesné). I přes nestálé počasí se nás na zastávce v Sušici sešlo nakonec 11 členů. Do Železné Rudy jsme dojeli linkovým autobusem a po nezbytné ranní kávě ve "Sněhurce" (dále již žádná občerstvovna nebyla)  jsme vyrazili na pochod. Na rozcestí u bývalé osady Debrník (bývalá pohraniční rota) se s námi rozloučili Alena s Mírou, kteří šli jednodušší cestou přes Ferdinandovo údolí na Alžbětín. My ostatní, zdatnější a odvážnější, jsme vyrazili do divočiny.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

​

Až na rozcestí "Zámecký les" to byla značená asfaltka, pozděli po odbočení na "Stykovou cestu" se takto pěkná cesta postupně měnila v pěšinu, která vlivem dešťů byla místy podmáčená. Když už jsme konečně dorazili na hraniční chodník, po kterém jsme se potom pohybovali až na vrchol, cesta byla zase kamenitá tzv. v místech, kde při větších deštích stéká z vrcholu voda. Postupně jsme vystoupali na vrchol 1336 metrů vysokého Debrníku (Plesná - Lackenberg). Vzhledem k nepříznivému počasí jsme se dlouho nezdrželi, udělali vrcholová fota a rychle z kopce cestou necestou k rozcestí Pod Polomem. Cesta se ztrácela a tak přišla vhod navigace, která nás vyvedla zpět do civilizace (asfaltku). Po nutném občerstvení jsme téměř poklidně vyrazili na jezero Laka. Cca 500 metrů od jezera přišlo další dobrodružství, na turistické cestě byl spadlý můstek a tak jsme potok přebrodili. Z jezera Laka jsme přes Starou Hůrku dorazili již na Novou Hůrku, kde jsme počkali na linkový autobus, který nás sice promáčené, ale spokojené, odvezl zpět do Sušice. I přes nepřízeň počasí se nám výlet líbil. Opět se ukázalo, že není špatného počasí, je pouze špatně oblečený turista.

Text a foto Petr Čonka

Krkonoše 4.-11.7.2020

Konečně jsme se po koronavirové krizi dočkali. Místo původně plánovaného zájezdu do Slovenského ráje jsme první týden v červenci vyrazili na mimořádně, na poslední chvíli naplánovaný týdenný výlet opět do Krkonoš, tentokráte do jejich východní části. Bydleli jsme v hotelu Astoria v Jánských Lázních. Na každý den jsme měli naplánované výlety méně či více náročné, každý si mohl vybrat. Již při cestě do Krkonoš jsme navštívili Prachovské skály a s tím téměř všechny vyhlídky. Druhý den trasy vedly z Pomezních bud, kdy jsme se rozdělili do tří skupin, jedna si šla vyšlápnout na Sněžku, druhá se vydala krátkou "Pohádkovou stezkou do Malé Úpy a zpět a třetí, nejpočetnější, po hraničním hřebeni přes Lysečnickou horu, Malou Úpu, Rottovy a Renerovy boudy po NS Pohádková stezka zpět na Pomezní boudy. Na pondělí jsme měli naplánovanou kombinaci "Stezky v korunách stromů", lanovkou na Černou horu a procházku Černohorským rašeliništěm. Někteří si procházku vylepšili "divočinou" s vodopádky údolím Černohorského potoka do Jánských lázní. Třetí den jsme vyrazili z parkoviště ve Strážném přechodem do Pece pod Sněžkou přes Boudu na pláni, Klínové boudy a Chalupu na rozcestí. Ve středu jsme měli naplánovaný odpočinkový den s prohlídkou Safari ve Dvoře Králové a na závěr i přehrady "Les království". Ve čtvrtek jsme vyjeli lanovkou na Hnědý vrch a dále jsem šli přes Liščí  horu na Chalupu na rozcestí, Výrovku, Richterovy boudy a Zeleným dolem do Pece pod Sněžkou. Poslední den jsme se přesunuli na Žacléřsko, kde jsme zvolili trasu přes Vizov, Rýchory a Dvorský les na pevnost "Stachlberg" s rozhlednou Eliška. Někteří odvážní si sestoupali do podzemí pevnosti, aby se dozvěděli něco o historii předválečného opevnění. V sobotu jsme po snídani vyrazili na cestu zpět, při které jsme navštívili pevnost Josefov u Jaroměře opět s prohlídkou opevnění předminulého století. Věčer jsme spokojeni dorazili zpět do Sušice. I když ne každý den bylo slunečné počasí, přesto se zájezd podařil a všichni byli spokojeni. Doufáme, že nám situace dovolí pořádat další výlety našeho odboru.

 

Text a foto Petr Čonka

ˇ